Jaromíra Slívová: Řeka

V místě, kde se setkávají dvě řeky, začíná příběh souboje síly a vzdoru, pohybu a klidu. Je to zápas beze svědků, trvající po staletí. Do jeho proměnlivého rytmu vstupuje zima se svým bílým závojem. Vše se zpomaluje, proudy na okamžik ztichnou pod ledovým dotykem.

S oblevou se role znovu obrací. Řeka se probouzí, trhá ledové krunýře a drolí je na střepy. Právě tyto křehké okamžiky, chvíle mezi pohybem a tichem, zachycuje ve svém fotografickém souboru Jaromíra Slívová. Její fotografie nesledují pouze proměnu řeky, ale také napětí mezi pevností a pomíjivostí, mezi silou přírody a jemností zimního světla.

Proměnlivá intenzita a úhel světla v průběhu dne mění realitu na hladině v abstraktní obraz. Odrazy, struktury ledu, stíny a fragmenty vodní hladiny se postupně vzdá­lují původnímu motivu a získávají podobu téměř grafických kompozic. Autorka tak prostřednictvím fotografického obrazu posouvá skutečnost do zkratky, v níž se konkrétní krajina stává prostorem pro vnímání světla, rytmu, struktury a okamžiku.

Černobílá fotografie je pro tento soubor přirozenou volbou. Umožňuje soustředit pozornost na samotnou strukturu obrazu a na proměny světla a stínu, které jsou pro autorčinu tvorbu charakteristické.

Jaromíra Slívová (*1957, Zlín) je absolventkou SUPŠ v Uherském Hradišti, oboru Užitá fotografie a média, a Institutu tvůrčí fotografie v Brně. Od roku 1996 působila po dobu pětadvaceti let jako pedagožka na SUPŠ v Uherském Hradišti, kde vyučovala fotografickou tvorbu a technologii. Vedle toho se věnuje lektorské činnosti ve fotografickém kroužku při Domě dětí ASTRA ve Zlíně.

Ve své vlastní tvorbě se soustředí především na černobílou fotografii, ať už v ateliéru, nebo v plenéru. Významné místo v její práci zaujímá také portrétní fotografie. Dlouhodobě zůstává věrná klasické analogové fotografii, která je pro ni nejen tvůrčí metodou, ale i celoživotní zálibou.

Výstava je přístupná v rámci konání kulturních akcí.