Datum: 21. 02. 2020

ONLINE-poslouchejte: Rádio Zlín | Rádio Čas | čtěte: Dobrý den s kurýrem | Slovácký Deník | sledujte: Televize TVS
FRANTIŠEK PAVLICA - OBRAZY, GRAFIKA
Kategorie: VÝSTAVY

FRANTIŠEK PAVLICA - OBRAZY, GRAFIKAV rámci konání již XXVI. ročníku Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik si letos Klub kultury pro návštěvníky nejen festivalu, ale i široké veřejnosti, připravil autorskou výstavu malíře Františka Pavlici (1971) z Hroznové Lhoty. V duchu tradiční myšlenky pořádání tzv. Folklorní palety je pro návštěvníky připravena kolekce obrazů inspirovaných lidovou kulturou, folklorem, místními památkami a také okolní krajinou. V Galerii Vl. Hrocha tak jsou k vidění obrazy a litografie z jeho vlastní litografické dílny, která je zdejším unikátem. Výstava byla slavnostně zahájena ve čtvrtek 6. října v 17 hodin za hudebního doprovodu Ženského pěveckého sboru Jahoda z Kozojídek a potrvá do 10. listopadu.

Malíř a grafik FRANTIŠEK PAVLICA se narodil se v Kyjově v r. 1971, ale od dětství žije v Hroznové Lhotě, v rázovité obci, kde se prolínají etnograficky výrazné regiony Strážnicka, hradišťského Dolňácka a Horňácka (navíc je zde silná uprkovská tradice). Takže je pochopitelné, že jeho životní pocit i výtvarnou tvorbu ovlivňovalo a ovlivňuje folklorní dění i průběh, charakter a atmosféra hospodářského roku na vesnici. Tento genetický vklad jej provází stále... Absolvoval SZŠ ve Strážnici a pokoušel se pokračovat ve studiu na vysoké škole výtvarného zaměření. Nebyl přijat, a tak jeho výtvarný rukopis (naštěstí) zůstal čistý, bezprostřední, spontánní, otevřený mnoha podnětům. Maloval již od dětství, v šestnácti letech se stal členem Výtvarné skupiny při tehdejším Sdruženém závodním klubu (nyní Klub kultury) v Uh. Hradišti, kterou neoficiálně vedl komunisty perzekuovaný významný pedagog, teoretik a historik umění prof. Igor Zhoř z Brna. Tady získal základ především teoretických znalostí, v praktickém malování mu zase pomohly konzultace u veselského malíře Karla Benedíka. A v neposlední řadě jej olivnil i pravidelný kontakt s ostatními členy skupiny - s řadou z nich se potkává dodnes.
   Přes klasickou krajinomalbu a období expresivně pojatých obrazů s duchovními náměty se dopracoval s rostoucí malířskou zkušeností až k disciplině nejtěžší - k portrétům a figurálním motivům. V této linii své tvorby pokračuje stále, i když již téměř 15 let se intenzivněji zaměřuje na barevnou litografii. Inspirován poetikou insitních malířů - a asi i malováním svého kamaráda, bretaňského malíře žijícího u nás Miško Moarch Evena (zemřel 2014) - vytvořil v r. 2002 obraz jako podklad pro plakát na tradiční Živý Betlém v Hroznové Lhotě. Obraz s výraznou (a osobitou) tvarovou i barevnou stylizací, kdy zejména chagallovsky zkreslená perspektiva staví diváka doprostřed dění, neboť vize je malována z nadhledu a jakoby z jednoho místa. (Fotografům možná zkreslení perspektivy připomene práci se širokoúhlým objektivem, tzv. rybím okem). Podobně pak zpracoval dalších jedenáct grafik, námětově mapujících hospodářský rok a folklorní tradice na Slovácku. Z uceléné kolekce pak hradišťský Klub kultury vydal nástěnný kalendář na rok 2008. Obdobně byl na rok 2011 kalendář připraven i pro charitativní účely na Ostravsku. Soubor barevných litografií se postupně rozrůstal (i námětově, přibyly krajiny a také třeba exteriéry Uh.Hradiště) a stal se základem pro výstavy. František jich dosposud připravil kolem třiceti (Hroznová Lhota, Uh. Hradiště, Blatnice pod sv. Antoníčkem, Uh. Ostroh, Rovensko, Praha, Iĺava, Zábřeh na Moravě,  Uh. Brod, Brno, Chicago, Veselí nad Moravou, Dubnica nad Váhom, Luhačovice, Olomouc, Boskovice, Trenčín, Prostějov, Milostice a další). Kromě toho se pravidelně zúčastňuje družebních výstav uherskohradišťských a trenčínských autorů Setkání - stretnutie, organizuje výstavy svým přátelům a pořádá tzv. vojšický plenér. Kromě malby a grafiky se věnuje i kresbě, plastice, mozaice (v Římě vyzdobil vstupní haly poutního domu Velehrad) a ilustraci (např. knihy Jiřího Jilíka, Fanka Jilíka, Josefa Janšty nebo Františka Rybnikáře).
   Jednou jsem o Františkovi napsal, že je renezační člověk, a to platí dodnes: se svojí manželkou úspěšně hraje divadlo ve spolku Hrozen, je jediným výrobcem došků a slámových kruhů u nás, ve svém sklípku má své víno, od roku 2010 provozuje litografickou dílnu a ještě stihne vychovávat tři potomky... A přitom ho nezastihnete jinak než v dobré náladě, stále usměvavého... Pochopitelně se ta pozitivní energie přenáší do obrazů a jejich prostřednictvím jistě i na nás. Domnívám se, že ji potřebujeme stále více...
Miroslav Potyka 

7.10.2016 9:10 • Přečteno: 1079x • Autor: Petra Baroňová


Soubory přiložené k článku

Žádné soubory nejsou přiloženy!